6.6. 2013 jsme se opět vydali za dalším borcem. Tentokrát to byl Radek Maršálek. A setkání jsme měli v Příbramské posilovně Oxygen.

Oxygen byla posilovna ve stylu ryze americkém. Na velké ploše ještě víc posilovacích strojů. A to ne zrovna nejlevnějších. Jednalo se o špičkové stroje značky StarTrec.

S Radkem jsme zprvu udělali krátký rozhovor, který najdete níže. A poté jsme se vrhli na trénink.

 

Sestřih Radkovo tréninku:

 

Rozhovor:

Čau Radku, rád tě vidím. Z kraje by si mohl čtenářům říct pár vět o své osobě. Odkud pocházíš, kolik ti je let, na jakých soutěžích tě mohli vidět a tak dál.

-Ahoj, tak zatím mi je ještě 38, ale 8.9. mi bude 39, což mne dostatečně děsí, těžko se smiřuji s věkem,ale zas důvod pečovat o svou schránku, abych nevypadal, jak klasický fotřík.

 

Mé první závody byly v r.2011- Řešil jsem zároveň soudní spor a abych se úplně nezbláznil, svou mysl jsem soustředil hlavně na závody.

 

Věděl jsem, že soud je prohraný, že se nástupu trestu nevyhnu. Dodnes cítím křivdu, ale bohužel korupce v tomto státě je a bude na prvním místě.

 

Když jsem po jedné stránce prohrál, tím víc jsem chtěl dokázat, že se mohu stát vítězem někde jinde a to na kulturistickém jevišti.

 

Za podpory Fitnesscentra Dobříš a majitele, trenéra Milana Suchého jsem se stal v r.2011 Mistrem Čech v klasické kulturistice nad 180cm a byl jsem bronzový na Mistrovství Republiky v též kategorii.

 

Byla to taková satisfakce. Bydlím v Příbrami, takže časově a finančně jezdit trénovat na Dobříš je problém, ale jinak když je příležitost, moc rád jsem u Milana na Dobříši.

 

Po výkonu trestu jsem se těšil zpět na prkna, pod vedením trenéra Milana Suchého, který byl mou oporou i v době trestu, psal mi a pomohl mi k posilovně v krimu.

 

Letos se nám podařilo získat 2 x Vícemistra v klasické kulturistice nad 180cm z Mistrovství Čech a Mistrovství Republiky. Takže mám za sebou 4 starty a 4 medaile,což je fajn.

 

 

Já sem si tě samozřejmě v Nechanicích i v Praze všiml. Nevím zda to nebyl jen nějaký můj přelud, ale v té Praze na Mistrovství ČR se mi zdála tvoje forma o kousek lepší. Čím to bylo?

-No mrzelo mne, že jsem neobhájil titul na Čechách a nezískal zlato. Neplánovaně mi ulítla váha. Ostrost, plastičnost byla, ale oproti kolegovi jsem měl o 20kg hmoty méně.

 

Podmínky na přípravu byly hustý, stále jsem musel improvizovat-ono dělat za Barem 14h na nohou, být v dietě, jezdit dvoufázy je docela na bednu a do toho jsem řešil nepříjemnosti, takže taková psycho příprava. Na konec jsem se ale kousnul jak bulldock a nepustil. Bohužel váha se utrhla, jak lavina a už nešlo nic dělat.

 

Na Republiku jsem měl větší prostor, srovnanou mysl, takže jsem sachroval jak o závod. Ostrost jsem věděl, že zůstane zato váha byla o 2,5kg vyšší, což bylo opticky moc znát!

 

 

Teda je tebe kus, kolik ti ukázala váha dnes? Určitě alespoň metrák co?

-Tak váhu mám tak nějak, krom závodů, léta stejnou, stále kolem 105kg, nikdy jsem nejel objem. spíš jsem se snažil udržovat celoročně.

 

 

Koukám, si si sebou přinesl vytištěný trénink na papíře. Moc pěkně to máš napsané. Připravuješ si tréninky a jídelníčky sám? Nebo si necháš poradit?

-Tréninky mi připravuje Milan Suchý, stravu už zvládám sám, i když v přípravě na závody, jsem v podstatě vše konzultoval s Mílou. Postupem času samozřejmě člověk získá zkušenosti a učí se naslouchat svému tělu, což je základ.

 

 

Radku na co se v přípravě na soutěž prioritně zaměřuješ?

-Nedá se říci, že bych se přímo na něco zaměřoval. Jelikož už svoje tělo tak nějak znám, tak se stravy a tréninku moc nebojím a vždy to dopadlo dobře. Horší už je to s fází superkompenzace a práce s vodním hospodářství těla. Jak se udělá chyba zde, tak rok přípravy může jít vniveč. Proto se o načasováním radím s trenérem.

 

 

Jakou důležitost vidíš v doplňcích stravy? Popřípadě užíváš nějaké?

-Tak já beru jako prioritu klasickou stravu, ale co si budeme povídat, pokud chce bejt člověk velkej, bez doplňků to prostě nejde. Respektive je dost těžké nahnat všechny potřebné živiny jen klasikou. Proto sahám po doplňcích stravy.

 

Pokud jde o doplňky, největší pozornost dávám proteinu. Kasein na noc a hovězí nebo syrovátkovou přes den + aminokyseliny v průběhu celého dne. Je totiž super vypít koktejl nebo zdlábnout pár tablet a rázem v sobě mít 30 g proteinů.

 

Dále po celý rok užívám BCAA před a po tréninku kuli ochraně svalové hmoty a rychlejší regeneraci. + 3 měsíce před soutěží i glutamin.

 

Osvědčil se mi v počátku i Creatine Ethyl Ester. I když nedělám objem, tento přípravek hlavně nezadržuje tolik vody, jako jeho jmenovec Kreatin monohydrát.

 

Co se týče NO, zde mám také dobré zkušenosti. Používám je hlavně k nakopnutí do tréninku. Větší napumpování je sice fajn, ale o to mi moc nejde. Vyzkoušel jsem jich celkem dost a frčeli pěkně všechny. Např.: Caliber pump od nutrendu, CellZoom od Amixu, nebo ten od PEAKU.

 

Samozřejmě po celou dobu přípravy komplex vitamínu a minerálu, které preferuji v samostatných tabletách.

 

V rýsovačce jedu i spalovače, taky sem jich vyzkoušel víc.

 

Dále celkem velkou váhu dávám doplňků na klouby, pač s nima mám problémy.

 

Doplňky jsem měl většinou od Amixu, protože jsem na ně měl celkem velkou slevy, které poskytují závodníkům různé shopy, včetně tohoto. Ale rád střídám značky.

 

 

Jak se říká: Sportem v k trvalé invaliditě... Jak jsi na tom se zdravím ty? Máš nějaké problémy nebo omezení?

-zdraví zatím slouží, až na artrózu lokte, ale s tím už nic neudělám, to je prostě z dob, kdy jsem tahal nesmyslné váhy. Takže jsem si udělal maximálku na bench 195kg a zničil se. Teď si jedu spíše silové a vytrvalostní tréninky. Samozřejmě s ohledem na loket.

 

Jooo ty klouby to je peklo. Tím si musel projít snad každý. Podstoupil jsi nějaké speciální procedury? Nebo máš nějaký speciální recept na eliminaci těchto potíží?

-Záleží v jaké fázi nemoc je. Pokud je to artróza lokte, neudělá se s tím nic. Jezdil jsem na ozařování, které eliminuje bolest kloubu v podstatě nulu, ale to nevyléčí nic. Takže borcům radím nepodceňovat správnou techniku a když člověk cítí že je něco špatně vysrat se na bomby. No a jak sem řekl tři stovky za měsíc na kloubní výživu už mě taky nevytrhnou.

 

 

Tak teď trošičku z jiného soudku. Doufám, že se tě to nějak nedotkne. Dozvěděl jsem se, že si na nějaký čas byl na místě, kam by se asi nikdo dostat nechtěl. Ano mluvím o místě obehnané mřížemi. Nebudeme se bavit proč a kvůli čemu jsi se tam dostal, nebo jak dlouho jsi tam byl. Spíš by mě zajímalo, jak jde sloučit vězeňský život s tím kulturistickým.

 

Začneme tréninkem. Měl jsi přístup do posilovny?

Ano už jsem se o tom zminoval, není důvod mlžit, samozřejmě není to věc kterou bych se zrovna chlubil … Ale teď už je vše zamnou, nikdo mi to neodpáře, nevrátí čas. Dnes stačí zvednout telefon, vedět na koho se obrátit a sedět může kdokoliv z nás. Přemýšlel jsem o medializaci, asi by to bylo hodně zajímavé, korupce, politika, hnus.

 

Díky tomu, že jsem získal titul Mistra Čech 2011 napsal trenér Milan Suchý řediteli věznice a ten mi umožnil rychlejší zařazeni do programu kondičního cvičení. Díky bohu byl to také sportovec a měl pochopení, že pokud je člověk zvyklý chodit do Gymu min.4x týdně, asi by se jinak zbláznil. Oficiálně jsem mohl jen 2x týdně,ale měl jsem na starost úklid posilovny, takže 4x týdně jsem se protáhl.

 

 

Jak taková vězeňská posilovna vypadá?

Asi každé zařízení ji má na jiné úrovni. V podstatě někde platí, že odsouzený nesmí ani klikovat, vše se bere, jako příprava k útěku.

 

Na celách byl zákaz, ale vše se dá nějak udělat. Cvičili jsme, jak se dalo a s čím se dalo. Většinou kanistry, kýble, postele atd.. Když nás pustili do posilky, která dostačovala velikostí tak pro 4 lidi.

 

Je mi jasné, že kriminál není o tom, aby si odsouzený dělal formu na závody. Takže jsem nic extra nečekal. Základní věci ale měla: bradla, lavice, kladka, hrazda, bench, jednoručky.

 

Je super si zacvičit, máte lepší náladu a hned se to tam dá líp zvládnout.

 

 

A teď asi k té horší stránce “vězeňské kulturistiky“. Jak je na tom vězeňská jídelna?

Díky bohu stáli za mnou lidé, kteří mi pomohli dostat se i do kuchyně. Hned z kraje jsem dostal místo pomocného kuchaře, což bylo super. Nebylo to o tom, že bych si dělal každý den steaky. Spíš jsem měl častější přístup k jídlu. Nejvíce se vařilo ze sóji.

 

Sem tam bylo nějaké maso, ale jsou zařízení, kde si můžou o mase jenom zdát.

 

V kantýně byla možnost si koupit tvaroh, ale stál zhruba o 100% víc než venku. A ono když máte 4,5 Kč na hodinu, nic moc.

 

Takže v podstatě jsem byl celý pobyt hlavně na sóje na x způsobů. Vařili jsme pudinky s piškotama. Občas nějakej ten tvaroh. Takže se stravou nic moc, ale přežít se dalo.

 

 

Radku nebudu tě víc trápit povídáním. Dost řečí a jdeme se kouknout co v tobě je a dáme si lehký trénink.

Moc ti děkuji za tvůj čas, přeji mnoho úspěchu v kulturistice i v životě.

-Rád sem si popovídal. Ok, jdeme se zapotit.