29.5 2013 Jsme se vypravili za Absolutním Mistrem Čech juniorů v kulturistice 2013. Spicha jsme měli v Praze v luxusním fitness centru World Class, které se nachází přímo na Václavském náměstí. S Jakubem jsme si pěkně popovídali a poté jsme natočili celý jeho trénink ramen a tricepsu.
Sestřih z tréninku Jakuba Šedivého
Rozhovor s Jakubem Šedivým
Čau Jakube, jsem rád že tě opět vidím. Naposledy to bylo v Rokycanech, kde jsem ti předával vítězný pohár, jakožto Absolutnímu Mistru Čech juniorů. K tomuto úspěchu bych ti chtěl ještě jednou pogratulovat. Jen tak na okraj, pamatuješ co jsem ti při předání sliboval?
-Ahoj, v první řadě bych rád pozdravil všechny čtenáře serveru VelkéSvaly.cz a moc děkuji za gratulaci. To víš, že pamatuju; řekl jsi, že se ještě uvidíme. Slovo jsi očividně dodržel a jsem tomu rád. :-)
Já to říkám pořád, sliby se prostě mají plnit. :-) Tak teď k věci. Pro začátek by jsi nám mohl říct pár slov o sobě. Kolik ti je let, kde bydlíš, chodíš ještě do školy, telefon pro fanynky :D ?
-Je mi 22 let, pocházím z Prahy, v jejímž centru dodnes žiji (Kuba z Václaváku :-D ), školu jsem bohužel musel na půl roku přerušit a začal jsem se věnovat práci osobního trenéra ve WorldClass fitness centru na Václavském náměstí a sám jsem nečekal, že mě tolik bude práce s klienty a sledování jejich pokroků naplňovat. Jinak telefon mám Samsung, ale jsem s nim celkem spokojený, takže ho žádné fanynce dávat nebudu. :-D
Teda, teď "faninky budou smutné ..." Jakube s tou školou mě to mrzí....
Každý kdo se o juniorskou kulturistiku zajímá, ví, že letošní závody nebyli tvé první. Připomeň nám Jakube jakých soutěží v kulturistice si se již účastnil a jakých výsledků jsi při nich dosáhl?
-Poprvé jsem závodil na jaře roku 2009 pod vedením Moniky Šlosrové, které jsem obrovským způsobem zavázán, jelikož nebýt jí, nikdy bych možná na soutěžních prknech nestál. Všimla si mě ve fitku, když jsem začal svojí první předsoutěžní dietu. Vypadal jsem tenkrát katastrofálně: neměl jsem skoro žádné svaly a přesto jsem vážil 100kg. Očividně jsem neměl pro kulturistiku žádné předpoklady, ale jelikož Monika viděla moji snahu, rozhodla se mě ujmout a společně jsme to dotáhly až na mistrovství Čech, kde jsem skončil pátý a o týden později na mistrovství ČR, kde jsem dopadl ještě o tři místa hůře. O svalnaté postavě se sice nedalo mluvit, ale to, co během několika měsíční diety šlo vybudovat, tedy forma, dopadlo díky mé trenérce vzhledem k okolnostem velice dobře a ještě jednou bych jí za to chtěl poděkovat. O dva roky později, během kterých jsem přibral několik kilogramů svalů, jsem vstoupil do další předsoutěžní diety, tentokrát pod dohledem Petra Záruby, za jehož oddíl PZ gym dodnes závodím. Ukázal mi další nové postupy co se týče tréninku i výživy a za to, že mě posunul o slušný kus dopředu, bych mu chtěl dát také mé děkuji. I díky němu jsem toho roku vybojoval na mistrovství Čech i ČR krásná druhá místa.
Tak to jsem rád, že zrovna na soutěži kterou jsem pořádal, jsi dosáhl nejlepšího score. Jakube řekni mi, proč jsi nechtěl startovat na ČR v Ostravě? Co vše v tom bylo? Já si myslím, že by si se určitě také dobře umístil.
-Důvodů bylo několik. Chtěl jsem přijít na podium v co nejlepší formě, kterou jsem právě na závody v Rokycanech směřoval. Poslední týden jsem měl mimo problémů se zanícenou dásní i problémy se žaludkem, jelikož jsem ani v „low carb“ části superkompenzace sotva do sebe dostal potřebné množství masa. Měl jsem pořád pocit těžkosti v žaludku, který byl doprovázen občasnými návaly horka a pocity na zvracení. Na to všechno doplatila i moje forma na pódiu; byl jsem sice řádně vysušený, ale jelikož jsem místo plánovaných 1200g sacharidů nacukroval sotva 800g, svaly byly dost prázdné (né, já opravdu nejsem tak malý jako na podiu, ve skutečnosti ty svaly mám :-D ). Nechtěl jsem riskovat další zdravotní komplikace, to zaprvé, a zadruhé bych podruhé nestáhl vodu tak dobře jako na mistrovství Čech, pravděpodobně bych přes žaludeční problémy nacukroval ještě méně a s výslednou formou bych se nerad takto prezentoval. Pro sebe jsem letos svého vrcholu dosáhl, jelikož jsem zažil pocit být někde nejlepší a nejde o to, jestli je to mistrovství ČR, Evropy, nebo Čech.
Tak to ti rozumím. Hromada lidí si ani nedokáže, představit co před závodní dietka obnáší. Mohl by jsi nám trošičku popsat, jak vypadalo posledních pár týdnů před závodama? Jídlo, trénink, pocity...
-V letošní přípravě jsem čerpal z předešlých zkušeností, jelikož si po šesti letech tréninku už mohu částečně dovolit říci, že už trošku znám své tělo a doufám, že trochu vím, jak reaguje. Proto jsem nenasazoval žádné sacharidové vlny, ale celou dobu jsem držel téměř konstatní příjem sacharidů a držel jsem se názoru, že tělo nereaguje tolik na absolutní hodnotu přijaté energie jako spíše na rozdíl. To znamená, že jsem nastavil množství cukrů relativně vysoko, abych v případě nutnosti sacharidy snižovat, nemusel jít s příjmem tak nízko. Pro představu dieta vypadala následovně: k snídani jsem si dal 10 bílků a 170g ovesných vloček, během dne čtyři porce 200g kuřecích prsou a 60g rýže. Po tréninku jsem vypil 60g proteinu (z počátku WINMAXX protein 80, poté PROMAXX 90 od firmy MAXXWIN) a zhruba hodinu poté 200g „tataráku“ s 120g rýže. Před spaním jsem vypil 60g 90% proteinu. Zhruba v půlce diety jsem zařadil ranní kardio, které jsem za pár dní opět vyřadil, jelikož váha šla dolu příliš rychle a já se začal bát, že ztratím zbytečně moc svalů. Forma se vyvíjela dokonce tak, že jsem si mohl dovolit přidat na sacharidech a ke dvěma porcím kuřete jsem místo 60g rýže konzumoval 120g. Tímto stylem postupoval v dietě až do posledního dne před superkompenzací, kdy jsem nejprve rapidně snížil sacharidy a poté spolu s výrazným omezením tekutin jsem sacharidy navýšil (bohužel jsem se jen snažil je navýšit) ještě nad stávající hodnotu. Do toho jsem manipuloval s příjmem sodíku a draslíku a samozřejmě jsem vyřadil veškerá sladidla společně s proteinovými suplementy kvůli retenci vody. Díky štědré podpoře firmy MAXXWIN jsem si mohl dovolit i širokou paletu jejich velice kvalitních suplementů. Užíval jsem arginin, beta-alanine, taurine, glutamin, BCAA, l-carnitine, synephrine, HMB, tribulus. Nikdy jsem tyto suplementy neužíval, protože jsem na to moc nevěřil, myslel jsem si, že je to jen o marketingu. Spoléhal jen na klasickou pevnou stravu, protein a maximálně BCAA, ale zjistil jsem, že tyhle věci opravdu fungují a výsledek byl, doufám, znát. Co se týče tréninku, cvičil jsem po celou dobu stylem 3+1, takže jsem během těchto dnů procvičil celé tělo a dopřál jsem si jeden den volna. Trénoval jsem... v podstatě podle chuti, řídil jsem se jen určeného počtu sérií na partii. Jinak pocity... kromě posledního týdne jsem zvládal všechno dobře; metabolismus pracoval jak měl, tuky se pálily, svaly držely, psychicky jsem na tom byl v rámci možností dobře. Obrat nastal poslední týden před soutěží, kdy jsem znovu pocítil jaké to je přijít o svalový glykogen, například když jsem se snažil zvednout ze židle a po vteřině jsem si to rozmyslel a vrátil se na židli zpátky. :-D Co si budeme povídat, poslední týden je, jak by řekl můj současný trenér Milan Kinc, prostě „mordor“; nejdřív je člověk naprosto bez energie a když do sebe energii dostane, má zase nesnesitelnou žízeň.
Nooo, pár dnů bez vody ještě nikoho nezabilo.... Co to kecám, vlastně zabilo ! Jakube klobouk dolů, to je doopravdy peklo.
Jak jsi na tom teď? Dodržuješ nějaký striktní jídelníček, nebo hřešíš? :)
-Večer po závodech a další dva dny jsem si dal naprosté volno od tréningu a diety, že jsem se až divil, kolik dokáže můj žaludek (hlavně před spaním) pojmout jídla. Mám tak nějak už vypozorované, že po těhle dvou dnech začíná jít forma slušně „do kytek“ a jelikož nechci v létě vypadat jak tučňák, najel jsem od středy opět na dietní režim a už je to celé opět o kuřecím s rýží.
A co trénink? Jedeš „bomby“ nebo užíváš volna?
-Momentálně to spíš tak nějak „šudlám“, na bomby bude v objemu ještě čas a celou přípravu, trvající rok a půl, jsem si jich užil víc než dost.
Jakube, jaké máš plány do budoucna? Respektive na jaké závody se budeš chystat tentokrát?
-Zprvu chci říct, že závodit budu určitě dál, kulturistiku miluju, je to životní styl, který mě baví a nedokážu tuhle část mého já od sebe oddělit. Příští závody budu startovat za muže, takže je třeba přibrat trochu svalů, alespoň 5kg. Vzhledem k delší objemové přípravě připadá v úvahu jaro 2015 a jelikož jsem realista, nebudu se hrnout hned na Arnold Classic Amateur (může se stát, že tělo bude perfektně reagovat, zapracuji na slabinách, naberu hromadu svalů a na Arnolda budu chtít jet, ale nic z toho se nejspíš nestane), ale zahraniční soutěž bych určitě rád vyzkoušel. Velice kladné ohlasy slýchávám na Loaded cup, kde bych se v kategorii do 90kg rád viděl. To jsou všechno jen plány, nakonec může být všechno úplně jinak.
Když jsme s tebou natáčeli video, pozval jsi nás do Pražského World Classu. Nemohl jsem si nevšimnout, že jsi měl od všeho klíče. Máš s tímto fitness něco společného, nebo si to tam přišel vykrást :D :D
-Máš pravdu, chtěl jsem si odnést v batohu pár jednoruček na doma, ale nakonec jsem se na to vykašlal a radši jsem tam začal dělat osobního trenéra. Jak jsem říkal, tato práce mě opravdu naplňuje a jelikož žiju kulturistikou, připadá mi to jako ideální skloubení práce a koníčku. Samozřejmě uvítám jakéhokoli zájemce, který bude chtít využít mých služeb a s kterým budu moci sdílet své tréninkové zkušenosti. Email: sedivykuba(zavináč)seznam.cz
Zkušenosti a školy na trénování máš, tak nevidím důvod, proč se toho nedržet. Přeji ti jen spokojené klienty ;-)
Vidím, že na tebe již jedna klientka čeká, tak dáme poslední otázku. Kulturistika není zrovna sport, ze kterého by se dalo těžit zlato. Příprava, jídlo a doplňky stravy stojí ranec peněz. Pomáhal ti po této stránce letos někdo? Nebo všechny výdaje padli na tvojí hlavu?
-Když už jsme narazili na toto téma, rád bych tuto otázku pojal jako takové komplexní poděkování lidem, kteří se jakkoli podíleli na mém soutěžním úspěchu. Největší dík patří samozřejmě mé rodině včetně přítelkyně, Veroniky Smolíkové, která musela trpělivě snášet celou mojí přípravu, za což bych jí chtěl moc poděkovat, omluvit se za to, že jsem jí zanedbával a bude trvat hodně dlouho, než jí toto všechno vynahradím. Další veliké podpory se mi dostalo od mého táty, kterého si zaprvé cením jako člověka, zadruhé ho obdivuji po profesionální stránce, co všechno za celý život dokázal a zatřetí bych mu chtěl vzkázat neskutečný dík za obrovskou materiální pomoc po celou dobu přípravy. Obrovskou zásluhu na mé soutěžní formě mají také lidé, kteří mi poskytli cenné informace týkající se tréninku, výživy a pózingu a jsou jimi především Milan Kinc, David Slabý a Jan Jankovič. Veliké poděkování patří i rychle se rozvíjející firmě se špičkovými doplňky výživy MaxxWin Nutrition, od které jsem po dobu závěrečné přípravy užíval téměř celou řadu produktů a jsem si jistý, že i díky jim vypadala má forma tak, jak vypadala. Musím poděkovat i lidem, kteří se o mně v den závodů perfektně starali a umožnili mi se s čistou hlavou věnovat jen vlastnímu vystoupení; jsou jimi především Petr Musílek, Robin Červenka, moje maminka, která byla spolu s mojí babičkou po celou dobu přípravy rovněž mojí velikou oporou a již zmiňovaná Veronika Smolíková, kterou mám tu čest nazývat svojí přítelkyní. Vůbec bych si však nemohl na prkna stoupnout, nebýt Petra Záruby, který mi umožnil závodit za jeho oddíl PZ gym. Když se nad tím tak zamyslím, má poslední příprava byla hromadnou spoluprací skupiny bezvadných lidí, takže mně zbylo pouze složit všechny pomyslné díly skládanky a vytvořit z dílčích úloh jeden konečný komplex, kterým byla má vítězná forma.
Jakube, to si jsi řek moc hezky ! Je fajn mít okolo sebe lidi kteří za tebou stojí...
Já vím, že už sem otravnej, jen na závěr. Jak jsi byl spokojený s cenami, které si vyhrál na Mistrovství Čech juniorů v Rokycanech. Které sem mimochodem vybíral já osobně :-)
-Je mi jasné, že shánění cen, peněz a sponzorů není žádná legrace a když si vezmu, že každý medajlista dostane „jen“ krabici proteinu, musíme jeho pořizovací cenu rovnou vynásobit počtem závodníků a dostaneme se na celkem vysokou částku. To si ale nikdo neuvědomuje a závodníci mají spíše tendenci si stěžovat. Na druhou stranu když člověk za takovou dřinu dostanete dvě tyčinky a balení Racií, člověka to mrzí. V Rokycanech nastala ale opačná situace. Za absolutní vítězství jsem dostal dvě plné tašky suplementů a různých maličkostí, jako sportovní láhev, knížku, mikinu, dvě třička a „dvoukilovku“ proteinu. O krásných pohárech ani nemluvím. Upřímně nechápu, kde si sehnal tolik prostředků na takové krásné ceny a to více než obdivuji. Takže jestli jsem byl spokojený s cenami... ano, byl a velice. :-)
Jakube jsem moc rád že jsi s cenami byl spokojený. Jak říkáš, vše stálo hromadu peněz. A přesto jsem lehce zariskoval a pokusil jsem se všem medailistům obstarat minimálně 4 drobnosti. Ale co ti budu povídat, lehce ve stresu sem byl :-)
Jen pro info, všechny ceny měli hodnotu cca: 30 000 Kč, což si myslím že na tak malou soutěž je celkem slušné číslo ;-)
Každopádně jsem moc rád že jsme se dnes potkali a přeji ti mnoho úspěchů v dalším tvém snažení. Nemám samozřejmě na myli jen kulturistiku :-)
- Martine já jsem tě také moc rád viděl a moc ti děkuji že jsi dostál svého slibu a kontaktoval jsi mne. Všechny moc zdravím !