Co bylo jako první, vejce nebo slepice? Na tuhle otázku nedokážu s jistotou správně odpovědět.
Ale co vím, tak kdybych si mohl vybrat mezi vejcem a slepicí, vždy si vyberu vejce, které je pro člověka nejstravitelnější (žloutek 100%). Základem vajec jsou bílkoviny a lipidy (tuky).
SLOŽENÍ SLEPIČÍHO VEJCE (průměr v %)
voda -65,6
sušina - 34,4
proteiny - 12,1
lipidy -10,5
sacharidy - 0,9
minerální l. - 10,9
Vejce je důležité
PROTEINY z vejce jsou biologicky hodnotnější pro člověka než proteiny z masa nebo mléka.
VEJCE se skládá z bílku a žloutku ( cca 10% proteinu v bílku a cca 16% proteinu ve žloutku).
Vaječné proteiny mají vysoký obsah esenciálních aminokyselin nezbytné pro tělo, neboť je neumí syntetizovat.
Stravitelnost vaječných bílkovin 98% až 100%. Oproti masu, kde stravitelnost je cca 70%.
VEJCE má důležité vitamíny a minerály
Nutrient |
Bílek ve 100g |
Žloutek ve 100g |
Celé vejce ve 100 g |
Doporučená denní dávka (RDI) |
% RDI ze 100 g vejce |
Vitamíny (μg) |
|||||
Kyselina askorbová |
0 |
0 |
0 |
80 mg |
0 |
Vitamín A (ekv.RE) |
0 |
450 |
150 |
800 μg |
19 |
Vitamín D |
0 |
4,5 |
1,5 |
5 μg |
30 |
Vitamín E |
0 |
3 600 |
1 300 |
12 000 μg |
11 |
Tiamin |
10 |
250 |
91 |
1 100 μg |
8 |
Riboflavin |
430 |
480 |
447 |
1 400 μg |
32 |
Biotin |
7 |
60 |
25 |
50 μg |
50 |
Vitamín B12 |
0,1 |
2,8 |
1 |
2,5 μg |
40 |
Kyselina pantotenová |
250 |
4 500 |
1 700 |
6 000 μg |
28 |
Kyselina listová |
12 |
140 |
60 |
200 μg |
30 |
Minerální l. (mg) |
|||||
Sodík |
155 |
50 |
120 |
6–8 g |
3 |
Draslík |
140 |
100 |
125 |
2 000 mg |
6 |
Vápník |
8 |
133 |
50 |
800 mg |
6 |
Fosfor |
18 |
530 |
193 |
700 mg |
28 |
Železo |
0,1 |
4,8 |
2,3 |
14 mg |
16 |
Zinek |
0,12 |
3,9 |
1,3 |
10 mg |
13 |
Mangan |
0,007 |
0,11 |
0,4 |
2 mg |
20 |
Jód |
0,003 |
0,14 |
0,05 |
150 μg |
33 |
Selen |
10 |
49 |
23 |
55 μg |
42 |
Vejce má vysoký obsah vitamínů a minerálů
Žloutek má vysoký obsah vitamínů rozpustných v tucích (a-tokoferol, retinol, cholekalciferol).
Žloutek má i vitamíny rozpustné ve vodě ( kyselina pantothenová, riboflavin).
Bílek má pouze vitamíny rozpustné ve vodě ( vitamíny skupiny B, hlavně riboflavin).
Minerální látky s vysokým obsahem železa, fosforu, draslíku a zinku. Ze stopových prvků je významný selen.
Lipidy (tuky) nejvíce konzultované a diskutované ve vejci se nachází pouze ve vaječném žloutku v 2/3.
Jsou tvořeni tri, di, a monoacylglyceroly a fosfolipidy.
Cholesterol?
CHOLESTEROL – je hlavní důvod proč konzumenti, ale i lékaři varují před častým a velkým konzumováním vajec.
Avšak vejce obsahuje HDL cholesterol, který příznivě působí na organismus a má dokonce za následek snižování špatného LDL cholesterolu.
Obsah cholesterolu ve vaječném žloutku se může pohybovat od 946 mg/100g až po 1720mg/100g.
Důležitou složkou lipidů jsou mastné kyseliny. Vejce je obsahuje asi 6g.
PUFA n- 6 nemá žádné pozitivní zdravotní účinky, zatím co PUFA n-3 působí jako prevence vzniku kardiovaskulárních chorob.
VEJCE patří mezi potraviny s vysokým obsahem PUFA n-3 a ideálním poměrem PUFA n-6.
Nejbohatším zdrojem PUFA n-3 jsou tučné mořské ryby!!!!
Nutriční hodnota vejce se mění i způsobem skladování.
Blog Mirka Hanáka zde:
Autor: Mirek Hanák